Category: blog

Říjen 3rd, 2017 by scyther

V září jsem do toho zase pořádně naskočil. Výsledek je 35,5 hodin strávených pohybem a přes 22000 spálených kalorií. Pro představu je to cca 75 cheeseburgerů od McDonalds. 🙂

 


 

Posted in blog, Ve zdravém těle zdravý duch

Říjen 2nd, 2017 by scyther

– 47,7 Kg tuku od prvního vážení u Simony před čtyřmi lety a o 67 kil lehčí od své maximální formy.

Uplynul měsíc od posledního vážení a váha šla o osm deka dolů. Ale pozor, z toho bylo 2,9kg tuků. 🙂 Ne. Opravdu jsem na sčítání a odečítání ve škole nechyběl. Za ten rozdíl můžou totiž voda a svaly. Obojí šlo nahoru a u svalů to bylo od září zase nějaké to kilo.  Pokud by to tímto tempem pokračovalo i dál, v což doufám a na čemž se pokusím tvrdě zamakat, tak někdy za půl roku bych mohl být tam, kde bych chtěl. Na váze cca 85 kilo, kdy většina z toho budou svaly a tuků bude tak kolem 7-8kg.

váha/svaly/tuky (v kilech)
80,8/37,7/13,6 – začátek roku
82,9/38,7/14,0 – týden před plastikou
81,9/38,4/13,5 – 3 týdny po plastice
88,0/42,0/13,8 – 5 měsíců po plastice

 



Stačí chtít, a dokážeme všechno na světě.


 

Posted in blog, Neberu to na lehkou váhu

Září 25th, 2017 by scyther

Je to rok a nějaké drobné od doby, kdy jsem si splnil jeden velký sen. Uběhl jsem svůj první půlmaraton. Stále věřím, že nebyl ani poslední a stále mlsně koukám po tom plnotučném maratonu. 🙂 Letos jsem si chtěl půlmaraton sice zopakovat, ale po dubnové plastice břicha a červencovém stěhování do Opavy nemám prostě natrénováno a fyzičku, tu neokecáš. To ale nemění nic na tom, že jsem se chtěl Ostravou proběhnout i letos. Byť na o dost kratší trati.

Včera, v neděli 24. září se uskutečnil druhý ročník Craft RunFestu a já jsem před nějakou dobou nahodil před partou Dobrovolníků NFPN, kteří chodíme občas za pacienty na Hemato-Onkologii FNO, že by bylo fajn si zaběhnout štafetu 6x6km. Zodpovědný vedoucí Pavel Novotný se toho chytl a hned nás zaregistroval. A dokonce v žertu pronesl, že si to zaběhne s námi.

Jenže s čerty nejsou žerty, Pavel se do toho neskutečně zakousl a včera si i on splnil jeden svůj velký sen, o kterém se rozepsal i na svém facebookovém profilu. A já před ním, ale i před Sašou Schwarzovou neskutečně smekám, protože jsme byli asi jediná štafeta, kde díky těmto dvěma skvělým lidem běželi rovnou dva onkologičtí pacienti. Pavel a Saša.

 

A neskončili jsme vůbec špatně. 85. místo z více než 120 štafet a 50. místo v kategorii firemních štafet je naprosto famózní výsledek. Navíc hned první běžec, Jirka Knopp doběhl v prvním kole na neuvěřitelném devátém místě, Maruška Suchánková, sestřička z hematoonkologie, která den před tím běžela v Novém Jičíně půlmaraton a doběhla ve své kategorii na úžasném třetím místě nám svým časem pod třicet minut taky neskutečně zvedla průměr a nesmím zapomenout ani na našeho smíška, Radku Valachovou, které jsem svým „přátelským poplácáním“ při předávce málem vyrazil dech. A pochválím se i já, protože jsem si včera zaběhl hned čtyři osobní rekordy. 🙂

Fakt to včera byla legrace a moc jsme si to všichni užili. Nejen při běhu, ale i ve společném stánku s HMO-FNO. Příští rok do toho jdeme zase a pokud všechno dobře dopadne, tak bych si rád za dobrovolníky zaběhl alespoň ten půlmaraton. Tak držte pěsti a za rok na startu třeba společně.

Taky nesmím zapomenout na holky, které napekly skvělé dobroty a celou tu dobu, co jsme štafetovali, právě ony byly v našem společném dobrovolnickém stánk. Díky Verči Blokšové, Darině Koubkové, Denise Manchanderové, Lucce Šrámkové, Jodi Camfrlové, Katce Hašové, Zdence Vaňkové a snad jsem už na nikoho nezapomněl.

A ať vám jsou Pavel a Saša důkazem, že když se chce, dokážeme opravdu všechno na světě.


 

Posted in blog, Thinspirace, Ve zdravém těle zdravý duch

Září 21st, 2017 by scyther

Dneska mě chytla „mlsná“ a tak jsem se rozhodl zaexperimentovat v kuchyni. Výsledkem byla super rychlá svačina (zabere asi 35 minut) v podobně tuňákové pomazánky a „chleba“ (aby se dala na něco namazat) s necelými 10g sacharidů, kterou vidíte na fotce. Výjimečně jsem se rozhodl přihodit i recept, pokud by někdo dostal chuť. 🙂

Co je potřeba

„Chleba“ Oopsie:

O tom mi na Opavské míli povídala Niki Křížkovská. Nějak mi to utkvělo v paměti a tak jsem zagooglil a potěšil mě docela jednoduchý recept i příprava a hlavně téměř žádné sacharidy. Na placky, které vidíte na fotce je třeba:

  • 100g lučiny
  • 3 vajíčka
  • Špetka soli
  • Špetka pepře
  • Lžička kypřícího prášku

Příprava:

Zapneme troubu na 160 stupňů a zatím co se trouba nahřívá, oddělíme žloutky od bílků. Žloutky utřeme, nebo ještě lépe ušleháme s lučinou, špetkou soli, špetkou pepře a lžičkou kypřícího prášku. Za tři minuty máte hotovo. Teď si z bílků ušleháme pevný sníh. Zase max tři minuty a hotovo. Nyní do sněhu vmícháme směs žloutků a lučiny.

Na plech dáme pečící papír a uděláme si z připravené hmoty několik „placiček.“ Za deset až patnáct minut opravdu není co řešit. Zatím se nahřála trouba, takže do ní dáme plech a necháme asi 20 minut bez otvírání péct. Co ale během té doby?

Tuňáková pomazánka z s Cottage:

  • 200g Cottage (jedno balení jak vidíte na fotce)
  • 2 malé 80g, nebo jedna větší plechovka tuňáka ve vlastní šťávě (110–130g tuhého podílu)
  • 30g cibule (jedna malinká, či půl střední)
  • 20g naložená okurka (zase prcek)
  • Špetka pepře na dochucení

Příprava:

Cottage dáme do misky, nebo mixéru a chvíli šleháme, či mixujeme, aby nebyl tak hrudkovitý (nemusí to být mermomocí krém). Zase to zabere tak tři minuty. Z tuňáka slijeme vlastní šťávu a tuhou část (tak 110-130g podle výrobce) přisypeme do misky s cottagem a krátce mixujeme. Trochu uklidíme konzervy a obaly a máme zhruba deset minut pryč. V následujících pár minutách si na jemno nakrájíme cibuli a okurek, šup s tím zase do směsi, trochu opepříme podle chuti a krátce promixujeme. Dáme do misky a do ledničky, umyjeme nádobí a zatím nám uplynulo těch dvacet minut, co se pečou placky Oopsie, na které budeme pomazánku mazat. 🙂

Vypneme troubu, vytáhneme placky, necháme vychladnout a máme super svačinu minimálně na dva dny, která má celkem:

  • 81g bílkovin
  • 9g sacharidů
  • 53g tuků

Naprosto ideální, pokud si hlídáte sacharidy a co je hlavní a asi nejdůležitější, tak chutná slovy Honzy Gavelčíka naprosto famózně. 🙂

Svačina na dva dny

 

Však zkuste sami. Dobrou chuť.

 


 

Posted in blog, Hubne se v kuchyni, Ve zdravém těle zdravý duch

Září 13th, 2017 by scyther

Psal se 13. únor 2016, když v Opavském deníku vyšel tento článek. Od té doby uplynul nějaký rok a půl a jeho autor, Petr Dušek, se mi ozval, že by rád spáchal další rozhovor o tom, co se od té doby událo. A tak jste si mohlo 12. září tohoto roku v Opavském a hlučínském regionu počíst rovnou na dvou stránkách. Pokud vám rozhovor unikl, tak si jej můžete přečíst tady.


 

Posted in blog, Thinspirace, Trocha srovnání je občas třeba

Září 6th, 2017 by scyther

Další rok uběhl jak voda, podzim je za dveřmi a Opavská Míle úspěšně za mnou. Už třetí v pořadí. Letos se na startu sešla bezmála tisícovka běžců a to už je docela slušný chumel, vám povím. Tím, že tento rok nemám moc naběháno, tak výsledný čas 7:43 je vlastně oproti času 7:39 z roku 2015 a 7:18 z roku loňského vůbec nejhorší. A nebudu to přisuzovat tomu, že start závodu připomínal spíš 1609 metrů překážek, protože prokličkovat se mezi vším tím potěrem a kočárky byl občas porod. 😀 Ano, mohl jsem „pár vteřin“ nahnat, ale při pohledu na čas vítězného Honzy Friše 4:05 mám v jednom jasno. Sprinter ze mě nikdy nebude. Ale to přece dávno vím.

Výsledky zde:
http://results.onlinesystem.cz/ResultsOverall/Index/1005

***

Another year has gone, same like another Opavská Míle is successfuly done. Third in row. This year started almost 1000 runers and this is lot of people. Thanks to lack of training my time was worst in last three years, but it was fun and I really enjoy it. My final time was 7:43 and one thing I know certainly. I´ll never be a sprinter.

Results are here:
http://results.onlinesystem.cz/ResultsOverall/Index/1005

 


 

Posted in Bez motivace to nejde, blog, Ve zdravém těle zdravý duch

Srpen 31st, 2017 by scyther

– 44,8 Kg tuku od prvního vážení u Simony před čtyřmi lety a o 66 kil lehčí od své maximální formy.

Uplynul měsíc od posledního vážení a váha šla od té doby opět nahoru. Rovnou o kilo a půl. Ale …

Ale dovolte mi trochu srovnání a to hned od začátku tohoto roku. To jsem se totiž několik měsíců připravoval na zásadní krok. Tedy na dubnovou plastiku břicha. Loni v listopadu a prosinci jsem se vlnil na sacharidových vlnách, nasadil docela dost kardia a v lednu jsem byl na své vůbec nejnižší váze. 80,8 kila. Nádherné číslo. Z toho bylo 37,7 kilo svalů a 13,6 kilo tuků.

Pak jsem trochu obměnil jídelníček (najel na tzv. „udržovací“) a jak už to u sacharidových vln bývá, váha šla během následujících dvou měsíců lehce nahoru. O nějaká dvě kila, z nichž jedno bylo svalů a necelého půl kila tuků. Taky skvělé.

5. duben, plastika břicha, pryč šlo odhadem 1,5-2 kila kůže s trochou tuků. Tři týdny bez pohybu a po válení se v posteli šly lehce svaly dolů a tuky byly na zatím nejnižším čísle. 13,5 kila. Taky skvělé.

Dnes 31.08.2017 a máme zhruba 4 měsíce od mé plastiky. Ty poslední dva prázdninové jsem stravu vůbec nehlídal (řekněme fitness hantýrkou, že jsem jel objem :-D), skrze stěhování se do svého a zařizování bytu nebylo ani moc času na vyjížďky na kole, natož na motorce, ale v posilovně jsem se snažil aspoň 2x do týdne cvičit tak, aby šly svaly nahoru. Po přestěhování se, jsem začal chodit nově do Dfitnessgym, a to hlavně proto, že tohle fitko mám 4 minuty pěšky od bytu a je to logičtější, než dojíždět na prajzskou na koupaliště. No a světe div se, svaly nahoru opravdu trochu šly. Ale jak to tak už bývá, s nimi ruku v ruce i tuky. Sečteno podtrženo, rozdíl posledního půl roku s dvouměsíční pauzou po operaci v číslech dělá 8 kilo nahoře, z toho 3,2 kg svalů a 3,1 kg tuků. Ne že by se mi váha atakující hranici 90 kil nelíbila (před několika lety bych se na tohle číslo díval jako na něco o čem morbidně obézní lidé jen sní), ale teď mám své standardy posazené trochu jinak. 🙂

Takže toto pondělí jsem zase naskočil na sacharidovou vlnu, na které mám v plánu se vlnit alespoň 6 následujících týdnů a svou váhu snížit někam k 85 kilům a ideálně ještě níž. A snížit hlavně na tucích. Tak uvidíme za měsíc.

váha/svaly/tuky (v kilech)
80,8/37,7/13,6 – začátek roku
82,9/38,7/14,0 – týden před plastikou
81,9/38,4/13,5 – 3 týdny po plastice
88,8/40,9/16,7 – 4 měsíce po plastice

 



Stačí chtít, a dokážeme všechno na světě.


 

Posted in blog, Neberu to na lehkou váhu

Srpen 25th, 2017 by scyther

Prázdniny byly tak trochu „rychlé.“ Takže na blogu vlastně nepřibyl jediný článek. Nějak mi totiž nepřišlo, že by se dělo něco natolik zásadního, co bych chtěl sdělit dál. I když vlastně. Nejen prázdniny byly hektické.

Ony poslední tři roky u mě byly divoké. Ale to už tak bývá, když se snažíte skloubit víc aktivit do 24 hodin každého dne v týdnu. Přes týden vstávat o půl páté, na šest hurá do práce, po ní makat na svém snu ve fitku, nebo nakoupit a strávit odpoledne vařením v kuchyni, občas je třeba vyprat a vyžehlit a to vše s výjimkou pátků, protože páteční odpoledne a sobotní rána a dopoledne patřila poslední roky přednáškám na vysoké škole, ze kterých jsem v sobotní odpoledne rovnou cestou směroval na čtrnáctou hodinu do studia rádia čas rock, kde jsem vysílal až do večera a pokračoval zase v neděli od rána až do dvou. A každou neděli po 14 hodině jsem si užíval ten pověstný a zasloužený víkend. 🙂 Mých cca 5 hodin volna. A pořád mi přijde, že jsem za ty poslední roky stihl strašně málo a ten čas jsem mohl využít lépe a mohl jsem udělat mnohem víc.

Letos v únoru jsem po zhruba čtyřech letech skončil v rádiu a tak jsem volné víkendy mohl konečně věnovat dodělávkám rekonstrukce bytu, v dubnu jsem dobral loňskou dovolenou (místo nemocenské) na válení se v posteli po plastice břicha, v květnu jsem úspěšně zakončil studium na vysoké škole, v červnu si za to vyzvedl „bronzový diplom z plavání,“ první prázdninový týden se nastěhoval do svého vlastního bytu a pořídil si do něj i živého parťáka – kocoura, který dostal jméno Orfeus. 🙂 A taky jsem se část svého volného času rozhodl věnovat těm, co jim ho třeba už moc nezbývá.

No a co teď? Asi je čas pustit se do další várky plnění svých snů. Můj bucket list, tedy seznam toho, co všechno bych rád někdy v životě zkusil, se z původních 17-ti položek, které jsem na něj v roce 2013 napsal, rozrostl na dosavadních 29. Z toho jsem jich za ty čtyři roky proškrtal už 14. Dá-li zdraví, situace a finanční možnosti, budou přibývat i další. Ne všechny mé sny jsou ale tak finančně nákladné, jako procházka po velké čínské zdi, nebo pilotní průkaz na letadlo. Příští věc mě třeba nebude stát nic. Teda kromě pevných nervů, protože naučit se pískat na prsty, to chci už moc dlouho a pořád mi to nějak nejde. 😀

A jak to vypadalo?

Show must go on – poslední rádiové selfíčko

Zásadní životní krok – plastika břicha

 

Rekonstrukce bytu byla zdlouhavá – mé doupě loni a letos

Jsem Magor a mám na to i papír – oficiální předání bronzového diplomu z plavání

Kočičák Orfeus – nový kámoš do deště

 

 

 


Reklama

Posted in blog

Červenec 30th, 2017 by scyther

– 45,7 Kg tuku od prvního vážení u Simony před čtyřmi lety a o 68 kil lehčí od své maximální formy.

První týden v červenci jsem se stěhoval do svého a říkal jsem si, že pak už bude klid a konečně zvolním a budu si víc hlídat jídlo. Houbec. Nějak nestíhám (proč nemůže mít den o 16 hodin víc?) a to se promítlo i na váze, protože jsem nějak nehlídal co jím. V srpnu se pokusím to víc hlídat a víc cvičit. Kulturisti by řekli, že pojedu „objem.“ Tak jsem zvědav, jak to bude po prázdninách vypadat.

 


Stačí chtít, a dokážeme všechno na světě.


 

Posted in blog, Neberu to na lehkou váhu

Červen 18th, 2017 by scyther

Desátý týden od operace a je třeba pomalu začít přidávat zátěž a dostat se tam, kde jsem skončil. Tento týden jsem byl v gymu ob den, procvičil separátně všechny partie a ano, bolelo to. Váhy se kterými jsem se v březnu zahříval byly moje maximálky a jsem vlastně zase na začátku. V pátek jsem si dal hrudník, ramena a triceps a poprosil Martinu, aby mi udělala pár fotek, ať vidíte, že nekecám.
Jizva sama o sobě nebolí. Hojí se pěkně. 🙂 Ale ta co mám od hrudníku k podbřišku sem tam při natažení ještě „tahá.“ Bude to ještě trvat, než ji rozcvičím tak, že o ni nebudu vědět. Ale do té doby je třeba to přetrpět. 😀
Vydrž Ondro, vydrž. Vydržel jsi horší věci, vydržíš i tohle.

 

Desátý týden od operace a je třeba pomalu začít přidávat zátěž a dostat se tam, kde jsem skončil. Tento týden jsem byl v gymu ob den, procvičil separátně všechny partie a ano, bolelo to. Váhy se kterými jsem se v březnu zahříval byly moje maximálky a jsem vlastně zase na začátku. V pátek jsem si dal hrudník, ramena a triceps a poprosil Martinu, aby mi udělala pár fotek, ať vidíte, že nekecám. 😊💪 *** The tenth week after surgery, and I have to increase weights to get, where I finished. This week I was in the gym every second day, and I excercise separately all the muscles. And yes, it hurt. My warm-ups from March was my maxs and actually I am begining again. This Friday I done chest, shoulders and triceps and asked Martina to take some photos of me, that you can see that I am not lying.😊💪 #win #160lbslost #160lbsdown #inspiration #thinspiration #fitspiration #weightloss #healthy #instafit #weightlosstransformation #weightlossmotivation #obesetobeast #fitnessmotivation #transformationjourney #Weightlossjourney #fitnessjourney #lifechanges #motivation #nevergiveup #fitness #gym #wls #extremeweightloss #ibeatobesity #fattofit #workout #exercise #happy #abdominoplasty #tummytuck

A post shared by ThinspirationCZ (@thinspirationcz) on


Reklama

Posted in blog, plastika břicha, Ve zdravém těle zdravý duch

Inline
Inline