Category: Ve zdravém těle zdravý duch

Červen 18th, 2017 by scyther

Desátý týden od operace a je třeba pomalu začít přidávat zátěž a dostat se tam, kde jsem skončil. Tento týden jsem byl v gymu ob den, procvičil separátně všechny partie a ano, bolelo to. Váhy se kterými jsem se v březnu zahříval byly moje maximálky a jsem vlastně zase na začátku. V pátek jsem si dal hrudník, ramena a triceps a poprosil Martinu, aby mi udělala pár fotek, ať vidíte, že nekecám.
Jizva sama o sobě nebolí. Hojí se pěkně. 🙂 Ale ta co mám od hrudníku k podbřišku sem tam při natažení ještě „tahá.“ Bude to ještě trvat, než ji rozcvičím tak, že o ni nebudu vědět. Ale do té doby je třeba to přetrpět. 😀
Vydrž Ondro, vydrž. Vydržel jsi horší věci, vydržíš i tohle.

 

Desátý týden od operace a je třeba pomalu začít přidávat zátěž a dostat se tam, kde jsem skončil. Tento týden jsem byl v gymu ob den, procvičil separátně všechny partie a ano, bolelo to. Váhy se kterými jsem se v březnu zahříval byly moje maximálky a jsem vlastně zase na začátku. V pátek jsem si dal hrudník, ramena a triceps a poprosil Martinu, aby mi udělala pár fotek, ať vidíte, že nekecám. 😊💪 *** The tenth week after surgery, and I have to increase weights to get, where I finished. This week I was in the gym every second day, and I excercise separately all the muscles. And yes, it hurt. My warm-ups from March was my maxs and actually I am begining again. This Friday I done chest, shoulders and triceps and asked Martina to take some photos of me, that you can see that I am not lying.😊💪 #win #160lbslost #160lbsdown #inspiration #thinspiration #fitspiration #weightloss #healthy #instafit #weightlosstransformation #weightlossmotivation #obesetobeast #fitnessmotivation #transformationjourney #Weightlossjourney #fitnessjourney #lifechanges #motivation #nevergiveup #fitness #gym #wls #extremeweightloss #ibeatobesity #fattofit #workout #exercise #happy #abdominoplasty #tummytuck

A post shared by ThinspirationCZ (@thinspirationcz) on


Reklama

Posted in blog, plastika břicha, Ve zdravém těle zdravý duch

Květen 24th, 2017 by scyther

Pan doktor mi při poslední kontrole řekl, že po šesti týdnech od plastiky můžu na delší procházky a do fitka na nějaké to kardio (kolo, pás, etc). Okej. Dal jsem si 40 minut kolo a pak …
Dejme tomu, že to na fotce bylo kardio. 🙂 Když já byl vždycky takový hrrrr do všeho.

Pan doktor mi řekl, že po šesti týdnech od plastiky můžu na delší procházky a do fitka na nějaké to kardio (kolo, pás, etc). Okej. Dal jsem si 40 minut kolo a pak … Dejme tomu, že tohle bylo kardio. 🤣 *** My surgeon said, that after 6 weeks from my abdominoplasty I can take longer walks, and I can go to gym for cardio. Well. We will assume, that after 40 minutes on stacionary bike this is cardio too. 🤣 #win #160lbslost #160lbsdown #inspiration #thinspiration #fitspiration #weightloss #healthy #instafit #weightlosstransformation #weightlossmotivation #obesetobeast #fitnessmotivation #transformationjourney #Weightlossjourney #fitnessjourney #lifechanges #motivation #nevergiveup #fitness #gym #wls #extremeweightloss #ibeatobesity #fattofit #workout #exercise #happy #abdominoplasty #tummytuck

A post shared by ThinspirationCZ (@thinspirationcz) on

 


Reklama

Posted in blog, Ve zdravém těle zdravý duch

Únor 19th, 2017 by scyther

… a chřipka a bronchitida a …

Abych tady nepsal jen o jídle, i když o tom to je opravdu v první řadě, tak tady je důkaz místo slipů (ne, to není překlep). 😀 Důkaz, že se dokonce i hýbu. Po šesti týdnech, co jsem byl marod, jsem vyrazil do fitka. Bylo to po té době fakt kruté a člověku se ani nechce věřit, jak moc udělá hloupá chřipka a bronchitida s fyzičkou. Ale „termín“ se blíží a tak je třeba si máknout a dopálit toho co nejvíc.

Na plastiku břicha a hrudníku se fakt těším (v rámci možností), protože pak začne další etapa mé cesty. Další neprobádaná stezka, na kterou se vydám a kterou hodlám úspěšně projít až do konce, kde bych jednou skutečně rád stanul na fitness soutěži na pódiu, vedle těch namakaných a vyrýsovaných borců. Ne proto, abych vyhrál (zas tak moc si nefandím 😀 ), ale abych všem a hlavně sám sobě dokázal, že i když vaše sny zprvu vypadají sebevíc bláhově, s pevnou vůlí a odhodláním se dají skutečně splnit.

Na co se však netěším, to je těch cca osm týdnů rekonvalescence, kdy mě pak čeká podobná situace jako teď. Fyzička a síla někde hodně dole. Ale je to výzva. Výzva, které se hodlám postavit s čelem hrdě vztyčeným.

Protože za mě to nikdo neudělá. A já prostě CHCI!!!

Vaše jméno:*
Váš E-mail:*

Vaš vzkaz:*
Opište znaky na obrázku:

Reklama:

Posted in Bez motivace to nejde, blog, Ve zdravém těle zdravý duch

Prosinec 30th, 2016 by scyther

Co bych se vymlouval. Snaha byla, ale těch aktivit je nějak moc, stejně jako těch chřipek. 🙁

 

 

2016-10 2016-11 2016-12


 

Posted in Thinspirace, Ve zdravém těle zdravý duch

Říjen 1st, 2016 by scyther

Poslední dobou moc času není, ale v září jsem dokončil svůj první (a věřím že ne poslední) půlmaraton a pak jsem se vrhnul zvedat železo. 🙂

 

2016-09


 

Posted in blog, Ve zdravém těle zdravý duch

Září 11th, 2016 by scyther

Dneska jsem uběhl svůj první půlmaraton. Ty vole. Já. Já, který jsem ještě tři roky zpátky měl 155 kilo a nebyl jsem schopný uběhnout 500 metrů, aniž bych nevyplivl plíce.

Ale byl to boj. Přiznávám. Přípravu jsem dost podcenil (škola byla prostě přednější) a do neděle 11.09.2016 (kdy se tenhle můj prozatímní životní závod konal) byla zatím nejdelší vzdálenost, kterou jsem kdy uběhl v kuse necelých 12km. O to to však pro mě byla větší výzva. Dokážu to, nebo ne? Doběhnu, dojdu, doplazím se, nebo to vzdám? Poslední možnost jsem zavrhl hned jak mi přišla na mysl. I kdybych se měl doplazit, tak dokončím. S tím jsem do svého prvního půlmaratonu šel. S tím, že to nevzdám!!!

Startovalo se v pravé poledne. Teploměr ukazoval už druhým dnem 30 stupňů celsia ve stínu a na nebi byl jediný pidimráček, který se asi slunil. Horko nejenže zajišťovala ta žlutá žhnoucí potvora na obloze, ale i rozpálený asfalt cest, po kterých se běželo. Míst, kde by se cestou dalo schovat do stínu, bylo opravdu poskrovnu. Hooodně poskrovnu. Bylo mi jasné, že jestli chci v tom hicu přežít, musím to brát zvolna. Proto jsem netlačil na pilu.

Odstartovalo se a nějakých 30 vteřin trvalo, než jsem se rozběhl. Dopředu jsem se záměrně necpal. Začátek byl volný, řekl bych klidný a běželo se fakt dobře. Což pro mě byla tak trochu matoucí situace a následovala první chyba. Tou bylo, že jsem proběhl první občerstvovací stanicí na pátém kilometru, aniž bych se napil. Měl jsem strach, že vypadnu z rytmu a bude to horší, než běžet dál a cítil jsem se v pohodě. Od cca sedmého kilometru jsem se za tohle rozhodnutí proklínal a nadával si do nepublikovatelných částí ženských dolních partií a kupředu mě hnala hlavně představa vody na desátém kilometru. Tam, doslova jako životabudič pomohlo, když mě pán za stolkem slil studenou vodou. Hotový orgasmus, když ta studená voda tekla po zádech, to vám povím. 🙂 Kopl jsem do sebe dva jonťáky, dal si energygel co jsem měl s sebou, zapil to ještě kelímkem čisté vody a hurá do druhé půlky.

Kupodivu jsem nohy po pár set metrech zase dostal do tempa, nic nebolelo (což mě samotného překvapilo), takže se běželo opět fajn. Ani jsem se nenadál a vida ho. 14,5 km a další občerstvovačka. Dal jsem si nějaký hroznový cukr, co jsem vyfasoval ve středu na Opavské míli, další dva jonťáky, na vyčištění držky kelímek vody, zase jsem se svlažil vodou z lavoru od hlavy až po trenky a hurá do poslední třetiny.

A tady byl tak trochu průser. Poslední třetina se totiž táhla hlavně po rozpálené cestě a teď už vím, jak to nejspíš vypadá v pekle. Na zhruba 3 kilometry jsem se zakecal s nějakým klukem, co běžel maraton (bláááázen) a trochu jsem přidal do tempa s ním. Docela jsem koukal, že jsem během té doby předběhl asi dalších 15 lidí, nic mě nebolelo a já byl ještě schopný během běhu mluvit. Po výběhu na most přes Místeckou jsme se rozloučili (borec byl přeci jen rychlejší a já jsem ho i přes své zvýšené tempo brzdil) a tak jsem zpomalil.

Hlavně proto, že aniž by mi to došlo, tak ty 3 kilometry jsem dost přepálil. Druhá chyba. Nohy mě sice nebolely (i když se začínala zvolna ozývat levá achilovka – nic co by se nedalo vydržet), ale už jsem neměl prostě síly. Kolem 19 km na mě přišla neskutečná krizovka, kdy jsem v podstatě neběžel, ale pár set metrů jen šel. V držce bylo jako na Sahaře (nejsem asi sám, kdo by v těchto místech a v tom hicu obzvlášť uvítal polní lazaret v podobě občerstvovací stanice) a i když jsem neměl čím to zapít, dal jsem si poslední tři kousky hroznového cukru co mi zbyly v kapse a zkusil zase běžet. Nějakého půl kilometru. Pak jsem opět na pár set metrů přešel do chůze, protože to horko bylo neskutečné a já myslel, že se roztopím jak sněhulák ve vysoké peci. Když jsem tak koukal před sebe (ani jednou jsem se během celé doby neotočil zpátky), jako já na tom byli fakt všichni. Pochod zombíků to připomínalo. 🙂 Ale zařekl jsem se. Zařekl jsem se, sebral poslední síly co jsem ještě měl někde v malíčcích u nohou a tu poslední míli jsem se sebezapřením doběhl. Už kvůli sobě jsem musel.

A řeknu vám, ten pocit kdy časomíra ukázala moje jméno a finální čas, ten byl k nezaplacení.  V čase 2:24:04 jsem s pokorou pokořil sám sebe a dokončil svůj první půmaraton. Tyvoe já. Já, kdo měl na gymplu problém dokončit patnáctistovku.

Ten pocit, kdy překonáte své vlastní limity a dokážete si, že zvládnete víc, než si dokážete vlastně představit, ten je k nezaplacení a přeji Vám všem ho jednou zažít.

***
Today I finished my first half marathon.
I must admit, I underestimated preparation, but it was much bigger challenge. Can I do it, or not? At 19km came unbelievable crisis and few hundred meters I literally just walk, same it was somewhere about 20km, but then, I found rest of my energy and last mile I run again. I finished with time 2:24:04
It was 30 celsius degrees in the shade and almost whole track was situated to asphalt roads. Now i know, how hell must look. I’m extremely satisfied I did it. I can’t believe it yet. I ran half marathon.

 

 

Processed with MOLDIV

Processed with MOLDIV

Posted in Bez motivace to nejde, blog, Ve zdravém těle zdravý duch

Září 7th, 2016 by scyther

Druhá opavská míle za mnou. Loni byl čas 7:39, letos 7:18 takže lehké zlepšení. Ono ty sprinty jsou trochu něco jiného, než delší trasy. Bylo to o plíce. 🙂

Ale na startu i v cíli jsme se potkali s Niki z Rádia čas rock, překecal jsem zase Radima a nově i Honzu z firmy a jak jsem zjistil, tak ve své kategorii na druhém místě skončil i se skvělým časem 5:01 Daniel Ostrák od nás z Bohuslavic. Tenhle event mám hodně rád.

 

 

Processed with MOLDIV

 

2016-09-07-opavska_mile_03


 

Posted in Bez motivace to nejde, blog, Ve zdravém těle zdravý duch

Září 1st, 2016 by scyther

Srpen jsem chtěl zasvětit intenzivní přípravě na svůj první půlmaraton, leč intenzivní příprava na státnice byla přednější a tak jsem byl rád, že jsem stíhal alespoň fitko.

 

2016-08


 

Posted in Bez motivace to nejde, blog, Ve zdravém těle zdravý duch

Srpen 1st, 2016 by scyther

Červenec byl trochu línější, než jsem zamýšlel. Ale i přes první týden co jsem promarodil jsem hecnul železného prajzáka a byl jsem o 23 minut rychlejší než loni. 😎

Váha se ale moc nehýbala. Teda směrem dolů. Pořád se drží někde mezi 88-90 kily. V půlce srpna jdu na převážení a proměření k Simoně, tak uvidíme, jak poměr špeků a svalů. Teď je ale fakt třeba začít běhat, protože Ostravský půlmaraton, na který jsem se přihlásil už se docela blíží. 🙂

 

 

2016-07


 

Posted in Bez motivace to nejde, blog, Ve zdravém těle zdravý duch

Červenec 21st, 2016 by scyther

Dneska jsem si před „pětkou“ dal dvě kapsle Lipo-6 carnitinu a málem jsem shořel jak Norský kostel. Ale pot, to jsou jen slzy plačícího špeku.
***
Before today’s run I took two lipo-6 Carnitine pills and it was crazy. I burned like Norwegian church. Sweat is just tears of crying fat.

2016-07-21


 

Posted in blog, Thinspirace, Ve zdravém těle zdravý duch

Inline
Inline