Category: Trocha srovnání je občas třeba

Září 13th, 2017 by scyther

Psal se 13. únor 2016, když v Opavském deníku vyšel tento článek. Od té doby uplynul nějaký rok a půl a jeho autor, Petr Dušek, se mi ozval, že by rád spáchal další rozhovor o tom, co se od té doby událo. A tak jste si mohlo 12. září tohoto roku v Opavském a hlučínském regionu počíst rovnou na dvou stránkách. Pokud vám rozhovor unikl, tak si jej můžete přečíst tady.


 

Posted in blog, Thinspirace, Trocha srovnání je občas třeba

Duben 24th, 2017 by scyther

Hurá. Už mi z toho doma jebalo a nudil jsem se. Po 20-ti dnech konečně v práci. Jasně. Zatím pořád takový klidovější režim (to víte, ajťák), ale už si pískám. Navíc když se kouknu na pár srovnání, … He he. Najděte 74 rozdílů. 😀


 

Posted in blog, plastika břicha, Thinspirace, Trocha srovnání je občas třeba

Únor 5th, 2017 by scyther

Takto vypadala moje tvář v průběhu posledních 9 let. První obrázek rok 2009 a 135 kilo.
Obrázek uprostřed je moje topka. Začátek roku 2013 a 155 kilo. Na posledním obrázku je aktuálí stav. 73 kilo dole a aktuální váha 82kg. 😊
***
This is, how my face changed during last 9 years. On first pic I weight 135 kg (almost 300 pounds). It was year 2009. On the middle pic I was on my highest weight – 155kg (over 340 pounds). This was begeining of year 2013. Last pic is my actual face, after 73 kg weight loss (160 pounds). Current weigh on it is 82 kg (180 pounds).

Vaše jméno:*
Váš E-mail:*

Vaš vzkaz:*
Opište znaky na obrázku:

Reklama:

Posted in blog, Thinspirace, Trocha srovnání je občas třeba

Listopad 30th, 2016 by scyther

Mezi těmito dvěma fotkami je rozdíl cca 4 roky. A taky je mezi nimi rozdíl 68kilo. Ten první rozdíl (časový), ten neovlivním ani já, ani ty. Čas a stárnutí nezastavíme. Ale ten druhý rozdíl (váhový) je jen a jen v našich rukách. Je to naše volba. A moje tělo – moje pravidla. Záleží čistě na nás, jak si ta pravidla nastavíme. A jestli podle nich budeme hrát. A naše těla jsou „pouze“ výsledkem této „hry.“
Moje tělo, moje pravidla, můj sen, moje cesta. A i když nejsem tak rychlý, jako ostatní, nezáleží na tom do doby, pokud se stále posunuju vpřed. Byť po malých krůčcích, pořád vpřed a nikdy zpátky. A to je zásadní. Jít kupředu. Stačí totiž jen chtít a dokážeme všechno na světě.
***
There is a four year difference between those two photos. And there is difference 150lbs / 68kgs. The first difference (time🕑) is not my, or your choice. You know. We can not stop time and aging. But the second difference (weight) is just my own choice. My body – my rules. It depends only on us, how we set our own rules and if we play by them. 🏳🏴And the body is „just“ result of that „game.“🏁
My body, my rules, my dream, my journey. I may not be as fast as the others are. But no matter what, I’m still moving forward. ⏩Not back. ⏪And that is the point. Keep moving. If you put your mind to it, you can accomplish anything.🏁🏅🏆

4roky


 

Posted in Bez motivace to nejde, blog, Trocha srovnání je občas třeba

Listopad 2nd, 2016 by scyther

Dneska jsem dělal pořádek ve svých foto albech a při třídění fotek jsem narazil na několik skvostů z „minulého života.“ Částečně jsem se sám sobě zasmál a částečně jsem se nad svým bývalým já zhrozil se slovy: „Ty vole. To jsem fakt byl já?“

Ano přátelé, TO všechno na fotkách níže jsem BYL skutečně já. BYL, protože vždycky když tyhle fotky z minulého života vidím, utvrdí mě to v tom, že TÍM už nikdy NECHCI BÝT. A přitom stačilo změnit tak málo. A už tak dávno. Jen vědět jak na to.

Jak jen je to pořekadlo? Pro les neviděl stromy? Tedy podobně, jako když kolem sebe v rodině vidíte jen obézní lidi, bude vám „být obézním“ připadat naprosto stejně přirozené, jako když se narodí pták, co bude celý život jen chodit po zemi, protože ho nikdy nenapadne mávnout křídly, aby se proletěl. Protože to nikdy nezkusil. Všichni kolem něj celý život jen chodí po zemi a on přece musí taky. Nikdo mu neukázal jak na to. Jak se rozlétnout a hltat plnými doušky z číše dosud nepoznaného. Když se ten pták ale podívá nahoru na modré nebe a uvidí tam létat mnohem víc ptáků, než chodit kolem sebe po zemi, řekne si: „Když můžou oni, tak proč bych vlastně nemohl taky?“ Zprvu to pro něj bude složité, když to nikdy před tím nezkusil. Každé mávnutí křídly bude bolet, pálit a bude mít chuť se na to vykašlat. Ale pak se to najednou zlomí, a aniž by to tomu ptáku přišlo na mysl, létání se stane jeho přirozeností, jak tomu mělo odjakživa být. A půjde to čím dál lehčeji. Čím dál snáz, až se to stane jeho součástí.

Já vím. Hloupé přirovnání. Jenže mi to strašně připomíná mě samotného. Taky jsem si celý život myslel, že mi je předurčeno být obézním a jiné to nebude. Plácal jsem se jako ten pták na zemi, chodil kolem dokola a zobal zrní a kynul. Jenže když jsem uviděl dostatečný počet ptáků, co dokázali létat, řekl jsem si, že tomu dám šanci taky.

Kolik potřebujeme slyšet úspěšných příběhů, než se pustíme do budování vlastního?

Mávl jsem křídly a to první nadnesení tak nějak moc nabudilo a nakoplo. A tak jsem těmi křídly začal mávat trochu víc. A doteď mávat nepřestal. Jasně. Ne vždy jsem stoupal vzhůru. Občas jsem se nechal unášet větrem a jen tak plachtil, trochu se snesl zpátky k zemi, ale když už jednou člověk začne budovat svůj sen, musí vytrvat. O ničem jiném to není. Nejhorší je totiž začínat pořád od znova. Třeba jako ty zástupy slečen, co potřebují každé léto nutně zhubnout do plavek a tak drží měsíc, dva brutální dietu, dřou ve fitku, něčeho málo dosáhnou, ale skončí dovolená, skončí léto a ony se vrátí tam, kde byly předtím. A za rok zase znova. Připomíná to podobnou věc, jako když se snažíte vyšlápnout do patra po eskalátoru, který jede ale dolů. Vyšlapete pracně do poloviny, řeknete si: „Fajn. To stačí.“ Zastavíte se a za chvíli jste zpátky dole a divíte se proč. Tahle cesta je ale o naprosté změně uvažování. Tohle není dieta. Tohle není sprint, kdy doběhnete do cíle, užíváte si euforii a říkáte: „Tak hurá. Mám to za sebou.“ Tohle je životní styl. Tohle je maraton, kdy doběhnete do cíle a běželi byste klidně dál, protože vám to přijde po těch 42 kilometrech tak nějak přirozené. Prostě si na to zvyknete a berete to jako něco přirozeného. Ne jako omezení, či nutné zlo, ale jako návyk. Jako svou součást.

A ať už jde o hubnutí, nebo cokoli jiného, vždy je to o vytrvalosti. Vždy je to o tom nevzdat se. Jít stále kupředu. Byť po malých krůčcích. Protože i když si zrovna jen tak plachtíte vzduchem, abyste po pár metrech zase pořádně máchli křídly a vyletěli zase o něco výš, jste na tom mnohem lépe než ti ptáci dole, co si myslí, že křídla mají jen na ozdobu a při pohledu na vás jen kroutí hlavou a hledají nějakou výmluvu, aby zrovna oni nemuseli. Chce se to jen naučit létat a pak, pak už to jde samo.

Snili jste někdy o létání a neměli odvahu to zkusit? Nečekejte. Mávněte křídly ještě dnes. Já už na vás čekám nahoře. 🙂


2004-022004-01200620092013


2016-002016-032016-01


Posted in blog, Thinspirace, Trocha srovnání je občas třeba

Červen 21st, 2016 by scyther

Tak takhle vypadá 68 kilo dole, které jsem sundal za poslední tři roky. Pořád mi spousta lidí do hlavy cpe, že bych měl už skončit, že mi to musí stačit. Sorry, ale nestačí. Jasně. Dosáhl jsem na mety, které pro mě před těmi třemi lety byly něco jako nemyslitelný sen. A dneska? Dneska to vypadá, že ten nemyslitelný sen žiju. 🙂
Ale během toho tříletého dobrodružství jsem své cíle lehce pozměnil. Už to není „hubnutí“ ale „transformace,“ co je mým cílem. Transformace co možná nejvíce mého tělesného tuku na svaly. Dneska mám pořád skoro 19% tuku v těle a to je docela dost, protože můj sen je dostat se pod 10%. A pak si zajít odstranit přebytečnou kůži, která je prostě takovou „jizvou z války.“ A potom? Mám nový sen. Vysekat to a zúčastnit se fitness soutěže. Už z principu, abych mohl ukázat všem okolo, že s trochou odhodlání a nasazením můžeme dosáhnout opravdu všeho. Je to jen o nás.
Za ty poslední tři roky se toho změnilo hodně, ale jedna věc, ta je neměnná. Moje láska k muzice. 🙂
***
So this is my 150lbs weightloss progres in last three years. A lot of people is telling me that I should already stop. That this must be enough for me. But I think, that is not good enough. Yes. I reached some goals, which was something like dream those three years ago. And today? Well. It looks like I´m probably living this dream. 🙂
But I set new goals on this adventure. I switched it from „weightloss journey“ to „transformation journey.“ My new dream is transform as much as possible of my body fat to muscles. Today I have still almost 19% of bodyfat and thats a quite lot. My dream is to be under 10% of bodyfat and then undergo loose skin surgery. And then? My dream is take a part in fitness competetion. It is a matter of principle, that with lot of dedication and determination we can accomplish anything.
In those last three years changed a lot in my life, but I think, one thing will never change. My love for music. 🙂


 

Posted in blog, Thinspirace, Trocha srovnání je občas třeba

Červen 14th, 2016 by scyther

– 45,3 Kg tuku od prvního vážení u Simony před dvěma lety a o 67,3 kil lehčí od své maximální formy.

Teda. Snaha byla, ale i když mám vůli jako ze železa, lecos ji pořád ohne. 😀 Naštěstí od minule šla váha lehce dolů. A hlavně na tucích. Důležité je vytrvat. Připomíná mi to stejné období loni. Taky jsem se dlouho plácal na jednom místě. Ale plán je jasný. Koncem roku bych rád podstoupil plastiku – odstranění přebytečné kůže na břiše a tam to bude třeba sundat na tucích co nejvíc. Léto bych však rád prosportoval a nerad promarodil, proto pěkně jídelníček se vším všudy a hlavně s ovocem a vitamíny. A až dám Železného prajzáka (triatlon), Bělský okruh (30km na MTB) a snad na podzim uběhnu i Ostravský půlmarathon (21km a nějaké drobné), tak potom nasadím trochu ostřejší dietu, budu na sebe opravdu přísný a dotáhnu to do toho vysněného cíle. 🙂 Už teď se nemůžu dočkat.

Poslední tři vážení

Srovnání za poslední tři vážení

Stačí chtít, a dokážeme všechno na světě.


 

Posted in blog, Neberu to na lehkou váhu, Trocha srovnání je občas třeba

Květen 17th, 2016 by scyther

Dneska John na Instagramu napsal:
„Po zhubnutí 77 kg občas těžké poznat sám sebe.“ A nezbývá mi než souhlasit. Já mám dole zatím 67 kg a dneska jsem zkusil porovnat pár fotek z uplynulých let a musím říct … občas je těžké se poznat. Ale mnohem těžší je se najít. Díky chlape za svůj příklad.

***

Today John – obese_to_beast wrote:
„Sometimes it’s hard to recognize myself after losing 170 pounds!“ And I have to agree. I lost 150 pounds yet, but I tried to compare photos form last few years and … I have to agree. Sometimes it´s hard to recognize myself. Emotikona smile But much harder is to find myself. Thank you for your inspiration bro.

 

2016-05-17 - compare


 

Posted in Thinspirace, Trocha srovnání je občas třeba

Duben 23rd, 2016 by scyther

V tomto týdnu proběhlo finální vážení a po dvou dnech finalizování  je půlroční Dietbet dobojována. Už jsem několikrát psal, jak tahle hra probíhá, takže se nebudu opakovat. Prostě mám radost, že se mi podařilo vyhrát jak všechna měsíční kola, tak i to finálové. Co to znamená? Že mé zápisné na celý půlrok, které vyšlo na 125$, se téměř ztrojnásobilo. 🙂 To znamená, celková výhra je 338$. Když to přepočtu aktuálním kurzem, jsem o 11,2Kg lehčí a na účtě mám o 5000 Kč víc. 🙂

Takže pokud pro vás není dostatečnou motivací k případné redukci váhy vaše vlastní zdraví a dobrý pocit ze sebe sama, tak jí můžou klidně být prachy.

Jak šel čas posledního půl roku:

2016-04-23 - dietbet_winner

Jak to vypadá na fotce:

2016-04-20 - dietbet

 


 

Posted in Bez motivace to nejde, Thinspirace, Trocha srovnání je občas třeba, Ve zdravém těle zdravý duch

Únor 10th, 2016 by scyther

Přesně tak. Ještě nějaké tři roky zpátky tohle byla moje standardní konfekční velikost. Až se mi nechce věřit, že jsem byl opravdu tak velký. V té době jsem si vždycky při pohledu na podobné fotky říkal, že se jedná jen o podvod a takhle moc zhubnout prostě není možné. Že to nejde. A pak jsem si připustil fakt, že to třeba jde, přišel jsem na to jak a dneska jsem se při týdenním vážení a focení na dietbet vyfotil i s kusem starého oblečení. Tyhle kalhoty nevyhodím. Tyhle si nechám jako připomínku na to, co všechno se dá s trochou vůle a odhodlání dokázat.

Protože stačí chtít, a dokážeme všechno na světě.

 

Tenhle kus oblečení si nechám jako takové své memento: 

kalhoty

 

Ještě to není perfektní, ale je to o dost lepší, než to bývalo:

2016-02-10-srovnani


 

Posted in Bez motivace to nejde, Thinspirace, Trocha srovnání je občas třeba

Inline
Inline