Craft RunFest Ostrava 2017

Je to rok a nějaké drobné od doby, kdy jsem si splnil jeden velký sen. Uběhl jsem svůj první půlmaraton. Stále věřím, že nebyl ani poslední a stále mlsně koukám po tom plnotučném maratonu. 🙂 Letos jsem si chtěl půlmaraton sice zopakovat, ale po dubnové plastice břicha a červencovém stěhování do Opavy nemám prostě natrénováno a fyzičku, tu neokecáš. To ale nemění nic na tom, že jsem se chtěl Ostravou proběhnout i letos. Byť na o dost kratší trati.

Včera, v neděli 24. září se uskutečnil druhý ročník Craft RunFestu a já jsem před nějakou dobou nahodil před partou Dobrovolníků NFPN, kteří chodíme občas za pacienty na Hemato-Onkologii FNO, že by bylo fajn si zaběhnout štafetu 6x6km. Zodpovědný vedoucí Pavel Novotný se toho chytl a hned nás zaregistroval. A dokonce v žertu pronesl, že si to zaběhne s námi.

Jenže s čerty nejsou žerty, Pavel se do toho neskutečně zakousl a včera si i on splnil jeden svůj velký sen, o kterém se rozepsal i na svém facebookovém profilu. A já před ním, ale i před Sašou Schwarzovou neskutečně smekám, protože jsme byli asi jediná štafeta, kde díky těmto dvěma skvělým lidem běželi rovnou dva onkologičtí pacienti. Pavel a Saša.

 

A neskončili jsme vůbec špatně. 85. místo z více než 120 štafet a 50. místo v kategorii firemních štafet je naprosto famózní výsledek. Navíc hned první běžec, Jirka Knopp doběhl v prvním kole na neuvěřitelném devátém místě, Maruška Suchánková, sestřička z hematoonkologie, která den před tím běžela v Novém Jičíně půlmaraton a doběhla ve své kategorii na úžasném třetím místě nám svým časem pod třicet minut taky neskutečně zvedla průměr a nesmím zapomenout ani na našeho smíška, Radku Valachovou, které jsem svým „přátelským poplácáním“ při předávce málem vyrazil dech. A pochválím se i já, protože jsem si včera zaběhl hned čtyři osobní rekordy. 🙂

Fakt to včera byla legrace a moc jsme si to všichni užili. Nejen při běhu, ale i ve společném stánku s HMO-FNO. Příští rok do toho jdeme zase a pokud všechno dobře dopadne, tak bych si rád za dobrovolníky zaběhl alespoň ten půlmaraton. Tak držte pěsti a za rok na startu třeba společně.

Taky nesmím zapomenout na holky, které napekly skvělé dobroty a celou tu dobu, co jsme štafetovali, právě ony byly v našem společném dobrovolnickém stánk. Díky Verči Blokšové, Darině Koubkové, Denise Manchanderové, Lucce Šrámkové, Jodi Camfrlové, Katce Hašové, Zdence Vaňkové a snad jsem už na nikoho nezapomněl.

A ať vám jsou Pavel a Saša důkazem, že když se chce, dokážeme opravdu všechno na světě.


 

Komentáře

Komentáře

Září 25th, 2017 by
Inline
Inline