Po změně práce k 01.01.2013 a přepnutí z tří směn na směnu jednu jsem si řekl, že s novým „začátkem“ zkusím změnu a začnu dodržovat jedno jednoduché pravidlo. Ráno začnu snídat a večer budu večeřet nejpozději v 19:00 hodin.
Zhruba půl roku se mi to dařilo nějak nepravidelně dodržovat a v kombinaci s kanclem v třetím patře jsem byl při postavení se na váhu doslova udiven, že ukazovala o nějakých 10 kilo méně, než sedm měsíců zpátky. Tohle se mi ještě nikdy v životě nestalo – aby váha ukazovala méně než když jsem na ní stál posledně.
Proto jsem se odhodlal, že se zajdu poradit za někým, kdo se tomu věnuje odborně a tak jsem v srpnu 2013 navštívil výživovou poradkyni Simonu Nesitovou. Ta mi vytvořila jídelníček, který jsem měl dodržovat. Řka si, že k tomu přistoupím poctivě jsem tak i udělal, a když po prvním měsíci ukazovala váha pouze díky změny jídelníčku dalších deset kilo dole, bylo jasné, že tudy cesta opravdu vede. A tak jsem se na ní rozhodl zůstat, i když jsem zprvu nevěděl, kam až mě zavede.
Detailněji jsem svou dosavadní cestu popsal ZDE.
Jak píšu na stránce o tom, kdo jsem BYL, kdo JSEM a kdo BUDU, mám svůj cíl. Jenže když už si jdete za svým cílem dlouhou dobu (protože tohle opravdu není záležitost na jeden měsíc, po kterém se člověk vrátí zpátky domů), není to jen procházka rovinkou z mírného kopečka. Občas se cesta klikatí, jde do kopce, člověku přijde, že se snad i vrací zpátky a najednou začíná vidět překážky. Důležité ale je, přes všechny ty překážky nespustit oči z cíle. Překážky jsou tu totiž od toho, aby otestovaly naši vůli vytrvat a naši touhu do toho cíle dojít a naše odhodlání se nevzdat.
Jak moc klikatá ta moje cesta je, to mapuje právě tato stránka, kterou jsem se rozhodl přesně po dvou letech od začátku mého dobrodružství založit.
Důvod, proč jsem tuto stránku založil byl ten, abych měl svou cestu ze stínu zmapovanou. Abych se vždy, když se mi ztratí můj vysněný cíl z dohledu, mohl podívat zpět na to, jaký kus cesty jsem už ušel a uvědomil si, jaká by byla škoda tenhle běh na dlouhou trať vzdát, když už mám takový kus cesty za sebou.
A důvod, proč jsem se rozhodl tuto stránku zveřejnit a pustit mezi lidi je ten, že třeba bude inspirovat ke změně i někoho dalšího. Někoho, kdo když uvidí, že to opravdu jde, a že ZMĚNA JE MOŽNÁ, tak se do ní pustí taky. A pokud by se takový člověk našel byť jediný, mělo to zveřejnění smysl.
